Erik roste. Jak jinak. Tím se však zvyšují i jeho knižní nároky. Ideální knížka pro Erika, už musí být poměrně komplikovaná, medvídek houpající se na houpačce už mu nestačí, a proto saháme pro knihy určené dětem v rozmezí přibližně 3 - 5 let. Děti ještě neumí samy číst, ale už hltají jednu informaci za druhou a chtějí vědět, jak všechno funguje. A při poslední návštěvě knihovny jsme měli štěstí na obzvlášť dobré tituly. Jestli také máte dítě v období "a proč," čtěte dál.

Nemyslete si, že jen pořád ležíme v knihách a jinam než do knihovny nás nikdo nedostane. Zase takoví intelektuálové nejsme - letos v zimě jsme začali chodit na cvičení rodičů s dětmi do našeho místního Sokola. Erikovi byly skoro tři roky a opravdu mě hodně překvapil - soustředil se, cvičil to, co měl, bavilo ho to a jako další bonus většinou po obědě po cvičení usnul. Těchto pár řádků je o tom, proč byste třeba mohli vybrat Sokol oproti jiným (komerčním) cvičení s dětmi.

Jak už víte, v knihovně jsme jako doma, pan knihovník nás v "naší malé knihovně," jak jí Erik pojmenoval, zdraví a oslovuje jménem. Když ho potkáme ve "velké knihovně" na nám. 14. října v den, kdy má naše malá zavřeno, smluvíme se, že zase určitě přijdeme do té naší a trošku si posteskneme, že má otevřeno jen tři dny v týdnu. Vyzkoušeli jsme s Erikem nové knížky, tak podáváme zprávu o tom, co nás zaujalo.

Ani tolik nejde o to, že by dětem byla v zimě venku zima a nechtěly by lítat po hřištích, ale co já? Už na podzim jsem na lavičce lovila poslední paprsky slunce a snažila se zahřát, natož teď. Tak jsme s Erikem začali pravidelně chodit do knihovny a mě až překvapilo, jak je to pro děti uzpůsobené místo. A minule jsme si dokonce půjčili knížku, kterou vám musím doporučit: O čtyřech flétničkách aneb Jak Soprinka našla ztracenou písničku.